Bolestná tíha ztracené paměti

Mnohé z filmů v letošním programu představí příběhy (anti)hrdinů, kteří se stali vyděděnci kvůli své rasové či etnické jinakosti (viz hlavní sekce Noir bez předsudků), ale i těch, ze kterých udělala štvané psance válečná zkušenost.

Mnohé z filmů v letošním programu představí příběhy (anti)hrdinů, kteří se stali vyděděnci kvůli své rasové či etnické jinakosti (viz hlavní sekce Noir bez předsudků), ale i těch, ze kterých udělala štvané psance válečná zkušenost. Mužů, kteří se domů vraceli s medailemi za statečnost a posttraumatickým syndromem zároveň. Mužů bez zpáteční adresy, na nichž válka zanechala trvalé stopy fyzických i psychických zranění. Dezorientovaní veteráni pokoušející se setřást těžké břímě minulosti se v druhé polovině 40. let stávali častými protagonisty noirových filmů. Zmatení jedinci s rozbitou hlavou, kteří sami proti všem i sobě samým zabředávali v bažině vlastních pochybností. Amnézie pro ně znamenala rozpad identity a životních hodnot.

Příběhy těchto mužů letos představí programová sekce příznačně nazvaná Ztráta paměti. V pětici uvedených titulů bude k vidění chandlerovsky spletitá story muže bez minulosti Někde v noci (Somewhere in the Night, 1946) v režii Josepha L. Mankiewicze, v níž ústřední roli ztvárnil charismatický John Hodiak. Robert Taylor svůj děsivě uhrančivý pohled zúročil v roli domnělého vraha ve Vysoké zdi (High Wall, 1947), zatímco nevinná tvář Roberta Cummingse se přesně hodila pro roli zmateného dobráka ve filmu Štvanice (The Chase, 1946). Že svět je v chaosu, a přitom malý a plný náhodných setkání, ukážou raný noir Richarda Fleischera Hliněný holub (The Clay Pigeon, 1949) a vizuálně atraktivní Levárna (The Crooked Way, 1949), kterou ve svém typicky avantgardně expresivním stylu natočil ve spolupráci s kameramanem Johnem Altonem režisér Robert Florey.