Pocty Cathy O’Donnell a Rayi Millandovi

Letošní pocty jsou věnovány dvěma hereckým osobnostem, které toho spolu neměly příliš společného. Rodák z Walesu Ray Milland (1907–1986) se dočkal několik dekád dlouhé kariéry poznamenané mnoha zvraty. Na přelomu 30. a 40. let se v Hollywoodu profiloval jako šarmantní sympaťák v romantických komediích a dobrodružných filmech, ale s nástupem filmu noir prošel jeho obraz razantní proměnou. Za sugestivní ztvárnění alkoholika ve Ztraceném víkendu (1945) dostal Oscara a zajímavé příležitosti mu poskytly i další temné filmy jako Ministerstvo strachu (1944), Velké hodiny (1948) a The Thief (1952). Tuto fázi jeho tvůrčího vývoje připomeneme méně známým mysteriózním noirem Alias Nick Beal (1949), kde si Milland nezahrál nikoho jiného než ďábla. Později se charismatický herec uplatnil v hororu, sci-fi i akčních filmech a vedle toho pravidelně působil v televizi. Zemřel ve věku nedožitých 80 let; manželka Muriel Frances Weber, se kterou tvořili pár více než padesát let, jej o šest roků přežila.

Herečka Cathy O’Donnell (1923–1970) se bohužel tak vysokého věku nedožila. Po čtyřicítce vedla dlouhý boj s rakovinou, které nakonec v roce 1970 podlehla. Narodila se jako Ann Steely v Alabamě do rodiny majitele malého lokálního kina. Během studií začala hrát v divadle a jako hrdinka oblíbeného filmu Zrodila se hvězda (1937) snila o kariéře v Hollywoodu. Sen se začal měnit ve skutečnost, když si jí všiml agent pracující pro legendárního producenta Samuela Goldwyna. První výraznější roli měla v jeho velkolepém, Oscary ověnčeném filmu Nejlepší léta našeho života (1946), kde ji již diváci mohli poznat pod uměleckým jménem Cathy O’Donnell. Velmi zaujala také ve dvojici s dalším mladým objevem konce 40. let, Farleym Grangerem, v režijním debutu Nicholase Raye Žijí v noci (1949). Na NFF 2026 uvedeme film Postranní ulice (1950) od dalšího noirového klasika Anthonyho Manna, kde se O’Donnell a Granger objevili opět pospolu jako mladí manželé v existenčních problémech. O’Donnell se po celá 50. léta objevovala střídavě ve filmu a televizi: na plátně se naposledy ukázala v roce 1959 v biblickém velkofilmu Ben Hur, na televizní obrazovce to bylo o pět let později v páté řadě westernového seriálu Bonanza. (mh)