Pocta Robertu Taylorovi

24.5.2022

Pocta Robertu Taylorovi

Herec Robert Taylor (narozený v roce 1911 jako Spangler Arlington Brugh) byl pohledný, podle mnohých možná přímo krásný, muž. To se stalo jeho značkou i prokletím. Anglický filmový kritik David Shipman na to konto prohlásil: „Přednosti Roberta Taylora sotva přesahovaly dobrou postavu a hezkou tvářičku, takže s přibývajícím věkem ho čekal kariérní propad, který je pro idoly stříbrného plátna nevyhnutelný.“ Takové hodnocení je ale příliš příkré. Taylorova kariéra trvala více než třicet let a i když se nikdy nedočkal takového respektu a ocenění jako někteří jeho kolegové (například Oscarem ocenění Clark Gable nebo Gary Cooper), celou tu dobu platil za respektovaného profesionála schopného utáhnout snímky různých žánrů, od romantického melodramatu po western, od komedie po válečný film. Většinu kariéry svázal se studiem MGM a mezi jeho největší triumfy patřily Dáma s kaméliemi (Camille, 1936), kde byla jeho partnerkou Greta Garbo, Valčík na rozloučenou (Waterloo Bridge, 1940), ve kterém si zahrál po boku Vivien Leigh, nebo u nás nepříliš známý western Williama Wellmana Westward the Women (1951).

Jeho příspěvek filmu noir není tak nepřehlédnutelný jako v případě Roberta Mitchuma, Kirka Douglase nebo Burta Lancastera. V jeho filmografii nenajdeme žádný ikonický titul ve stylu Pryč od minulosti (Out of the Past, 1947) nebo Zabijáků (The Killers, 1946), i když loni promítaná Vysoká zeď (High Wall, 1947) k tomu měla potenciál. To ale neznamená, že další noiry s Taylorovou hereckou účastí jsou bez zajímavosti. Letos v rámci pocty tomuto hollywoodskému herci uvedeme snímek Drsnej polda (Rogue Cop, 1954), ve kterém se objevil do značné míry proti svému obvyklému typu jako zkorumpovaný policista, který teprve v reakci na smrt mladšího bratra začne přehodnocovat životní priority.

Taylorova kariéra nabývá v kontextu letošního programu ještě dalšího významu: společně se svou první manželkou, nám dobře známou herečkou Barbarou Stanwyck, se jakožto konzervativní republikán stal na přelomu 40. a 50. let jednou z tváří antikomunistické kampaně (oba byli zakládajícími členy Filmové aliance za zachování amerických ideálů /Motion Picture Alliance for the Preservation of American Ideals/). Byl tedy názorovým protivníkem všem tvůrcům, kterým se věnujeme v hlavní programové sekci a z nichž mnozí skončili na černé listině.

Partneři

Tento web používá k poskytování informací a analýze návštěvnosti soubory cookies. Jeho prohlížením s tím souhlasíte.

více souhlasím