Noir bez předsudků

Společensky ožehavá otázka rasové a etnické nesnášenlivosti – která se loni kvůli kontroverzním a značně medializovaným událostem spjatým s hnutím Black Lives Matter stvrdila být stále aktuální ­– se v mainstreamových hollywoodských filmech začala intenzivněji objevovat po druhé světové válce. Filmy jako Křížový výslech (Crossfire) a oscarová Džentlemanská dohoda (Gentleman’s Agreement), shodně premiérované v roce 1947, reflektovaly téma antisemitismu a skrze postavy Afroameričanů, které se objevily v několika dalších titulech té doby, filmaři začali otevírat téma rasové nenávisti. Jako v případě snímku respektovaného scenáristy a režiséra, držitele několika Oscarů, Josepha L. Mankiewicze, s názvem Není cesty ven (No Way Out, 1950), který promítneme v letošním programu.

Starý známý Richard Widmark se v Není cesty ven představí ve své typické roli agresora, rasistického kriminálníka, toho času léčeného v nemocnici, jehož terčem nenávisti se stane mladý černošský lékař, kterého v debutové roli ztvárnila budoucí afroamerická herecká hvězda Sidney Poitier. Spolu s dalšími tituly připravovanými v Hollywoodu během druhé poloviny 40. let a dokončenými a uvedenými v letech 1950/51 bude Mankiewiczův snímek součástí hlavní tematické sekce NOIR BEZ PŘEDSUDKŮ. Výběrem snímků spjatých s motivy rasové nenávisti, xenofobie a antisemitismu (jejichž názvy budeme tradičně odtajňovat postupně) v programu 9. ročníku ukážeme, že psancem se v noirových příbězích člověk nemusel nutně stát kvůli zločinu či amour fou – lásce šílené. Stačilo být jiným…