Necelý měsíc zbývá do začátku 12. ročníku a už teď hlásíme prvních pět vyprodaných projekcí! Aktualizované informace o naplnění kapacit sálu najdete vždy v záložkách filmů. Těšíme se z vašeho opětovného zájmu a brzy na viděnou na hradě Český Šternberk. 🙂

Do programové sekce představující československé filmy, v nichž lze v různé míře nalézt noirové aspekty, jsme letos vybrali čtyři tituly z přelomu 50. a začátku 60. let. Krimi film 105 % alibi s dobře se doplňující dvojicí vyšetřovatelů pátrajících po vrahovi výherce losu sehrál důležitou roli v určení směřování československé socialistické filmové detektivky. Temný příběh o bezpráví a odplatě Mstitel, zasazený do Prahy před 1. světovou válkou, nás zavede na stavbu mezi zedníky i do nočních podniků. Kontrast přepychové vily a zablácených cest vedoucích do stájí a kravínů ukazují Pouta, v nichž se protagonista ocitá na životním rozcestí. Do světa tehdejší mládeže nás vtáhne vizuálně nejvytříbenější film sekce, Na laně, v němž drzý a mrštný mladík z chudých poměrů zažívá jak bouřlivé večírky, tak realitu dospělého života při tvrdé práci v hutích.

Veronika Zýková

Různorodé způsoby, jak se aspekty filmu noir propisovaly a stále propisují nejen do subžánrů dramatu, thrilleru či kriminálního filmu, jsou jádrem festivalové dramaturgie. Fluidnost noiru jsme v minulosti rovněž demonstrovali na noirových westernech či historizujících filmech. Divácky atraktivní možnosti, jak fúzovat noir s dalšími žánry (včetně komedie), ukázala i hravá tvorba bratří Coenových. Letos konečně přichází na řadu i ta podoba noirových příběhů, která se snoubí s vizemi budoucnosti ovládnuté moderní technologií. Budoucnosti, která v nazírání filmařů nebyla vůči predikci stavu planety Země a lidské existence příliš přívětivá. Jako cennou můžeme vnímat skutečnost, že na futuristické vize filmů produkovaných v 80. a 90. letech dnes můžeme nazírat s kritickým odstupem a vědomím skutečného technologického pokroku, který od té doby nastal.

Jana Bébarová

Čekání je u konce! Zveřejnili jsme kompletní program letošního Noir Film Festivalu. Všechny filmy a časy projekcí si můžete prohlédnout zde. Program lze také stáhnout v pdf. Naplánujte si své dny na Noir Film Festivalu a včas si zarezervujte své vstupenky a pasy. Těšíme se na vás na hradě Český Šternberk!

Ve druhé polovině srpna (22.–25. 8.) se na hrad Český Šternberk opět vrátí nezaměnitelný festival filmů noir, na němž budou tradičně prezentovány zejména americké, britské nebo československé snímky tohoto klasického filmového žánru, které letos poprvé doplní i několik snímků polské provenience.

Program dvanáctého ročníku bude znovu rozdělen do osmi programových sekcí. Návštěvu tohoto noirového svátku si jeho návštěvníci budou moci zpestřit doprovodnými koncerty jazzu a swingu na nádvoří Hany Maciuchové nebo projekcí seriálu Metoda Markovič: Hojer (2024) z originální produkce mediálního partnera festivalu, jímž je platforma Voyo. Filmoví fanoušci se mohou těšit i na premiérové vydání dalšího „zapomenutého“ československého snímku v DVD edici, kterou rozšíří komorní drama režiséra Miroslava Hubáčka Ošklivá slečna z roku 1959, s mimořádnými hereckými výkony Dany Medřické a Karla Högera.

Letošní hlavní programová sekce se zaměří na pouštní noir, tedy filmy, které jsou netypicky zasazeny do prostředí vyprahlých pouští a opuštěných zapadákovů (např. Pouštní běsy /1947/, Šátek /1951/ nebo Tahle země není pro starý /2007/). Inspirací byla specifická poetika hudební skupiny Still Corners, která svůj styl často popisuje jako desert noir. Spletitá síť velkoměstské džungle utkaná z táhlých bulvárů, temných bočních uliček, cigaretovým kouřem zastřených nočních podniků a k nebi se tyčících výškových budov je nejtypičtější lokací noirových příběhů. Vyprávění o osudovém zločinu, zhoubné vášni a toxických vztazích našla své místo také ve westernových kulisách.

Dále program nabídne adaptace detektivních románů ženských autorek v sekci To je vražda, napsala, čímž sleduje zpochybnění časté představy, že drsné detektivky a kriminálky psali jen muži jako Raymond Chandler nebo James M. Cain. Zastoupeny budou například adaptace románů Very Caspary Laura a Bedelia nebo film Točité schodiště podle Ethel Liny White. Speciální sekce pak nabídne tzv. Tech-noir, tedy temné filmy, kde se dystopická vize budoucí společnosti snoubí se zájmem o technologie. Letošní režisérská retrospektiva se zaměří na Phila Karlsona, jednu z nejvýraznějších osobností amerického filmu noir 50. let. Tradiční pocty hereckým ikonám klasického Hollywoodu, jejichž tváře jsou výrazně spjaty s filmem noir budou patřit herečce Kim Novak ve snímku Snadný cíl (1954) a Edwardovi G. Robinsonovi jako drsnému otci rodiny Monettiů ve snímku Dům cizinců z roku 1949. Návštěvníky rovněž čeká za osobní účasti režiséra Pavla Soukupa a herců Petra Lněničky a Petra Uhlíka zvláštní filmové uvedení šestidílného seriálu Metoda Markovič: Hojer.

,,Naším dlouhodobým cílem je mapovat noirový kánon, ale také ho různými způsoby zpochybňovat nebo rozšiřovat. Máme soupisy filmů a jmen, které chceme postupně pokrýt, a hledáme mezi nimi tematické a stylové průniky, jenž nám dávají smysl. Do hry ale vstupují i ryze pragmatické faktory, jako je dostupnost filmu na nějakém kvalitním nosiči a cena práv” vysvětluje dramaturg festivalu Milan Hain výběr titulů pro daný ročník. Obstojí tento žánr v konkurenci akčních filmů, které nabízí zvučná herecká jména? ,,Festival spoléhá na zájem filmových fajnšmekrů, kteří od filmu nutně nevyžadují nejmodernější technologie a nonstop akci a namísto toho se nebojí objevovat různá polozapomenutá zákoutí filmové historie. Film noir jako určitý styl nebo světonázor má své nezastupitelné místo i v současné tvorbě, což v poslední době skvěle dokumentuje obliba seriálů, jako jsou Ripley a Sugar.”

Kompletní program festivalu bude zveřejněn 4. července 2024. Od tohoto data bude možné rezervovat a zakoupit jednotlivé vstupenky na všechny projekce. Již nyní je však možné pořídit základní festivalové akreditace.

Dnešním dnem jsme zahájili prodej základních festivalových pasů – Celofestivalových, Víkendových a Jednodenních. Veškeré informace o cenách a platbě najdete zde.

Stále je možné si rovněž zakoupit některé ubytovací balíčky. Více informací zde.

Pokud máte zájem o jakékoli kratší festivalové ubytování (pouze na 1–2 dny), neváhejte a pište na adresu ubytovani@noirfilmfestival.cz.

Letošní režisérská retrospektiva se zaměří na Phila Karlsona (1908–1985), jednu z nejvýraznějších osobností amerického filmu noir 50. let. V krátkém období mezi roky 1952 a 1957 Karlson natočil sérii osmi noirových snímků, které jsou charakteristické přímým, úsporným a nekompromisním stylem, vysokou mírou zobrazeného násilí (přinejmenším na dobu svého vzniku) a snahou zachytit boj jednotlivce proti nefungujícím či zkorumpovaným institucím. Protagonisté Karlsonových filmů se – většinou ne vlastní vinou – zaplétají do sítě zločinu (častý motiv nespravedlivého obvinění), z níž se musejí dostat sami, bez pomoci policie či soudů, na něž se nelze spolehnout. Karlson často spojuje kvazidokumentaristické postupy (inspirace skutečnými událostmi přiznaná úvodním titulkem, užití autentických lokací, heterodiegetický vypravěč) se stylizací, kdy uplatňuje expresionistické svícení, vychýlené úhly kamery či extrémně velké detaily obličejů hlavních hrdinů a jejich protivníků. Naše kolekce čtyř filmů nabídne skvělou příležitost blíže se seznámit s tvůrcem, který by měl být z hlediska přínosu filmu noir spojován v jednom dechu s Billym Wilderem, Fritzem Langem nebo Robertem Siodmakem.

Milan Hain

Spletitá síť velkoměstské džungle utkaná z táhlých bulvárů, temných bočních uliček, cigaretovým kouřem zastřených nočních podniků a k nebi se tyčících výškových budov je nejtypičtější lokací noirových příběhů. Jak jsme však v programu našeho festivalu v minulosti ukázali, vyprávění o osudovém zločinu, zhoubné vášni a toxických vztazích našla své místo i ve westernových kulisách. Noiroví protagonisté rovněž nezřídka před svou minulostí či nedávným fatálním životním přešlapem prchali do hor či na venkov, kde v touze po životním restartu hledali útočiště. Možnost úniku před ruchem a hříchy velkoměstského života jim skýtaly i rozlehlé americké pláně a vyprahlé pouště. Právě zde budou zasazena dějství snímků letošní hlavní sekce POUŠTNÍ NOIR.

Jana Bébarová

Edwarda G. Robinsona (1893–1973) pozná každý, koho pohltilo kouzlo filmu noir. Herec nepříliš vysokého vzrůstu, leč velkého charismatu oplýval pronikavým hlasem a uhrančivým, mnohdy až děsivým pohledem v tváři ostře řezaných rysů. Než se v americké kinematografii dostal na začátku 40. let ke slovu klasický film noir, proslavil se se Edward G. Robinson v populárním filmovém žánru předchozí dekády: gangsterce. Konkrétně rolí kriminálníka Rica Bandelly v Malém Cézarovi (1931). Obdobně nelítostně jednající postavu lodního kapitána později ztvárnil např. ve filmové stejnojmenné adaptaci románu Mořský vlk od Jacka Londona (1941). V podstatně smířlivější poloze jej představily ikonické noiry Pojistka smrti (1944), Žena za výlohou (1944) či Šarlatová ulice (1945). Robinsonův herecký odkaz letos na festivalu připomeneme jeho postavou ze záporáckého ranku: Gina Monettiho, tvrdého newyorského bankéře stojícího v čele přistěhovalecké rodiny plné dysfunkčních vztahů, kterého ztvárnil ve snímku Josepha L. Mankiewicze Dům cizinců (1949).

Jana Bébarová

Tradiční součastí našeho festivalového programu jsou dvě pocty hereckým hvězdám klasického Hollywoodu, jejichž tváře jsou výrazně spjaty s filmem noir. Jedna z těch letošních bude patřit herečce Kim Novak (*1933), jejíž hvězdná kariéra trvala sice relativně krátce, zato však za sebou zanechala nepřehlédnutelné role v ikonických filmech, jako jsou Premingerův Muž se zlatou paží (1955) či Hitchcockovo Vertigo (1958). My v programu 12. ročníku uvedeme noir Snadný cíl, ve kterém se Kim Novak v roce 1954 uvedla ve své debutové roli. Ve snímku z produkce studia Columbia režírovaném Richardem Quinnem představuje svůdnou femme fatale, která přivádí na scestí policejního detektiva, jehož herecky ztvárnil Fred MacMurray.

Jana Bébarová