Novinky

Praha a Olomouc zažijí Ozvěny Noir Film Festivalu

Lidska-bestie-2Noir Film Festival letos na konci srpna oslavil na hradě Křivoklát 5. narozeniny a opět se těšil velké přízni publika, ať už z řad stálých fanoušků, tak nově příchozích. O divácké úspěšnosti svědčila skutečnost, že téměř polovina ze čtyř desítek uváděných projekcí byla vyprodaná. Těm, kteří na Křivoklát o prázdninách neměli možnost přijet, se teď v Praze a Olomouci naskýtá v rámci festivalových Ozvěn jedinečná příležitost znovu zhlédnout vybrané filmy z letošního programu.

V Olomouci, kde budou pořádány ve spolupráci s Pastiche Filmz, se Ozvěny NFF uskuteční ve středu 8. listopadu. Ve večerním dvojprogramu budou ve Filmovém sále Uměleckého centra Univerzity Palackého promítnuty snímky Lidská bestie (Human Desire, 1954) a Na opuštěném místě (In a Lonely Place, 1950). První jmenovaný reprezentující hlavní tematickou sekci tohoto ročníku – vlaky ve filmu – je režijním počinem Fritze Langa z pozdní fáze jeho hollywoodské kariéry. Ve spolupráci s herci Glennem Fordem a Glorií Grahame, s nimiž realizoval předchozí noir Velký zátah (The Big Heat, 1953), natočil adaptaci slavného naturalistického románu Émila Zoly Člověk bestie, který již před ním ve 30. letech ve Francii zfilmoval Jean Renoir. Druhý film v programu, Na opuštěném místě, z festivalové výběrové retrospektivy Humphreyho Bogarta představí ikonického noirového herce v roli neurvalého scenáristy čelícího podezření z vraždy. Jako jeho herecká partnerka se opět objeví Gloria Grahame, tehdejší manželka režiséra filmu Nicholase Raye.

O den později, ve čtvrtek 9. listopadu, budou zahájeny Ozvěny NFF v Praze. Po dva večery je bude hostit Kino Lucerna. Kromě výše uvedených titulů se diváci v hlavním městě mohou těšit i na zdařilou československou detektivku Hra bez pravidel (1967), v níž režisér Jindřich Polák uvedl na plátno detektiva-antihrdinu v podobě, v jaké jej známe z klasických hard-boiled příběhů – solitéra, pro své dávné pochybení vyloučeného z řad policejního sboru, který neúnavně pátrá po stopách léta nevyjasněného zločinu. Čtvrtým snímkem z pražského programu bude další bogartovský film, Konflikt (Conflict, 1945), v hercově filmografii atypické a neprávem zapadlé dílo. Bogartem ztvárněný inženýr Mason, jenž chladnokrevně zabije svou ženu, se vymyká jeho typickému obrazu marlowovského hrdiny, jenž stojí na správné straně zákona a v každé situaci zachovává chladnou hlavu.

Ozvěny NFF 2017 v Olomouci: 8. 11. 2017

Filmový sál, Umělecké centrum UP, Univerzitní 225/3, 779 00 Olomouc
19:00 Lidská bestie
21:00 Na opuštěném místě

Ozvěny probíhají ve spolupráci s Pastiche Filmz. Cena jedné vstupenky bez slev 80 Kč.  Bude možná online rezervace vstupenek.
FB událost: https://www.facebook.com/events/177579952805945/

Ozvěny NFF 2017 v Praze: 9.–10. 11. 2017

malý sál Kina Lucerna, Vodičkova 704/36, 110 00 Praha
9. 11. 19:00 Hra bez pravidel / 20:45 Lidská bestie
10. 11. 18:30 Konflikt / 20:15 Na opuštěném místě

Cena jedné vstupenky bez slev 120 Kč. Vstupenky je možné zakoupit od 10. 10. přímo v pokladně Kina Lucerna nebo online. Po předložení vstupenek na každou z projekcí Ozvěn NFF 2017 v Praze (před projekcí filmu Na opuštěném místě) získá jejich majitel DVD s filmem Hra bez pravidel, poprvé vydané na letošním 5. ročníku NFF.
FB událost: https://www.facebook.com/events/123007058453801

Pro další informace sledujte sociální sítě NFF.

Poděkování

noir1Před týdnem jsme popáté na čas zavřeli encyklopedii filmu noir. Dovolte mi, abych se poklonil všem, kteří se na přípravě a průběhu letošního divácky úspěšného ročníku Noir Film Festivalu podíleli. Děkuji zejména všem partnerům, patronům, majitelům festivalových pasů a vlastně každému, kdo na Křivoklát přijel a podpořil nás.

Doufám, že se s většinou z vás setkáme i v srpnu 2018 na stejném, neopuštěném místě.

Za festivalový tým NFF 2017, Vítek Grigartzik

 

 

Hynek Bočan hostem festivalu

2042303-praha-rozhovor-hynek-bocan_denik-630

Jedním z highlightů pátečního programu je projekce československo-britského komorního dramatu Jiřího Weisse TŘICET JEDNA VE STÍNU (1965), které pojednává odvěkých lidských tématech lásky, nevěry a zrady pojednává snímek. Díky koprodukční účasti Velké Británie mj. zaujme obsazením dvojice britských herců Jamese Bootha, Anne Heywood do ústředních rolí mileneckého páru. Katalyzátorem komorního příběhu z jednoho pražského obchůdku s potravinami je příchod revizních kontrolorů. Ti při nečekané inventuře odhalí neopomenutelné manko, jež má na svědomí vedoucí provozovny a jeho zástupkyně a milenka v jednom. Časovým rámcem čtyřiadvaceti hodin ohraničené drama natočené podle scénáře britského dramatika Davida Mercera je charakterovou studií nejen viníků, kteří váhají s přiznáním, ale i neoblomného kontrolora v podání Rudolfa Hrušínského. Ten ve svém soustředěném, minimalistickém chladném výrazu téměř nehne brvou, což lidi kolem něj přivádí k zoufalým činům.

Jako host přijede film uvést Hynek Bočan, který byl u natáčení jako asistent režie. Potkat jej můžete v 16:00 v sále Lizabeth Scott. V opakované projekci bude film znovu uveden v neděli 20. 8. v 13:15 v Televizním sále.

Hra bez pravidel vyjde na DVD

Hra bez pravidel_2Stálicí filmových detektivek byl v Československu 60. let režisér Petr Schulhoff a jeho hrdinové major Kalaš v podání Rudolfa Hrušínského a nadporučík Varga Radoslava Brzobohatého, věčně na stopách tajemného vraha. Vedle série Schulhoffových snímků (v minulosti jsme na NFF uváděli Vrah skrývá tvář /1966/ a Po stopách krve /1969/) v tomto období vyniká brilantní Hra bez pravidel, jež naopak nabízí obraz detektiva-antihrdiny tak, jak jej známe z klasických hard-boiled příběhů. Příběh detektiva, kterého policejní sbor vyloučil ze svých řad a on nyní pátrá na vlastní pěst po léta nevyjasněném zločinu, baví strhující zápletkou a silným hereckým obsazením, jež je vysloveně mužskou záležitostí, neboť ženy zde nesou funkci pouhých okrasných obětí.

Film žánrově vynalézavého Jindřicha Poláka uvedeme na festivalu (v sobotu 19. 8.) po padesáti letech po jeho premiéře v kinech. Den poté proběhne v rámci zakončení NFF na Křivoklátu křest DVD filmu Hra bez pravidel, jehož vydání ve spolupráci s Bohemia Motion Pictures Noir Film Festival inicioval. Kmotrou bude herečka Hana Maciuchová, dlouholetá životní partnerka Jiřího Adamíry, který ve filmu ztvárnil jednu z hlavních rolí. Snímek bude na místě k prodeji za speciální festivalovou cenu 99 Kč.

Zasoutěžte si s námi o 3×1 vstupenku na sobotní projekci (16:45 v sále Lizabeth Scott) a o DVD s filmem k tomu! Stačí, když na e-mail jana@noirfilmfestival.cz pošlete do pátku 18. 8. do 12:00 správnou odpověď na následující otázku:

Ve kterém televizním filmu jste mohli na předchozím ročníku NFF vidět Jiřího Adamíru, jenž ve Hře bez pravidel sehrál výraznou zápornou roli?

FESTIVALOVÁ ZNĚLKA 5. ROČNÍKU

režie: Pavel Soukup

Divadelní představení v doprovodném programu

DSC_3559Oddechem od filmů bude v pátek 18. 8. v Královském sále divadelní představení hry jednoho z nejhranějších amerických dramatiků I. Horovitze DRAHÁ MATHILDA, která je i přes svůj vážný námět plná lidského humoru a porozumění.

Mathias je pětapadesátiletý Američan, kterému otec odkázal jedinou věc: luxusní byt v Paříži, s okny do Luxemburské zahrady. Bez jediného dolaru v kapse se vydá do onoho bytu, aby jej odhadl a prodal. Jaké je ale jeho překvapení, když ho zde uvítá devadesátiletá stará dáma, která mu sdělí, že byt je sice jeho, ale otec se zavázal nechat ji zde dožít, a co víc, platit jí měsíční rentu ve výši dva a půl tisíce dolarů. V úsměvné komedii s téměř detektivní zápletkou se představí Daniela Kolářová, Ilona Svobodová a Luboš Veselý.

Vstupenky v ceně 300 Kč (200 Kč pro majitele NOIR pasu) je možné zakoupit na: vstupenky@noirfilmfestival.cz

Autorský audiospot Tomáše Hanáka pro Radio 1

Jedna noc a Pustina ve specialních projekcích HBO

PustinaTemnou noirovou atmosférou prodchnuté filmy a minisérie z produkce HBO jsou na Noir Film Festivalu stálicí již od prvního ročníku, kdy jsme v maratonu uváděli nově zadaptovaný román od klasika hard-boiled literatury Jamese M. Caina Mildred Pierceová (2011). Seriálové maratony jsme letos do programu zařadili hned dva: českou originální produkci HBO bude zastupovat kritikou i divácky ceněná Pustina, která letos získala Českého lva v kategorii Nejlepší dramatický seriál. Napínavý příběh o pátrání po zmizelé středoškolačce odehrávající se v zapadlé severočeské vesnici postižené důlní těžbou režírovali podle scénáře Štěpána Hulíka přední čeští tvůrci Alice Nellis a Ivan Zachariáš.

Mladé dívky se týká i ústřední kriminální konflikt z americké minisérie Jedna noc (The Night Of), který, jak název napovídá, odkazuje na fatalistický okamžik v životě ústředního hrdiny. Jím je obyčejný newyorský student, syn ze spořádané rodiny pákistánských přistěhovalců, jehož život se během jedné noci, kdy potká svůdnou femme fatale, obrátí naruby a stane se z něj psanec.

Maratony budou uvedeny v sále HBO v těchto časech:
Jedna noc – pátek 18. 8. , 16:45 – 2:00 (503 min, vždy s 15 min. přestávkou po dvou dílech)
Pustina – sobota 19. 8., 17:45 – 2:00 (447 min, vždy s 15 min. přestávkou po dvou dílech)

ALFRED HITCHCOCK – na pomezí noiru

Pochybna zena5Filmy noir jsou o temnotě, tísni a napětí. A pokud se o někom říká, že byl filmovým mistrem napětí, tak je to Alfred Hitchcock. Jeho filmy mají natolik osobitou tvář, že stojí samy za sebe a těžko je nějak kategorizovat. Proto trojici jím režírovaných titulů – Ani stín podezření (Shadow of a Doubt, 1943) s psychopatickým strýčkem Charliem v podání Josepha Cottona, jehož šarmu propadne nejedna žena, včetně jeho dospívající neteře, dále poválečné špionážní drama Pochybná žena (Notorious, 1946), ve kterém se Ingrid Bergman potkala s Cary Grantem při společném honu na opětovně se paktující nacisty, a Nepravý muž (The Wrong Man, 1956), který na skutečném příběhu nespravedlivě obviněného muže (Henry Fonda) ukazuje, jaké fatální následky může přivést jedna rána osudu – uvádíme v sekci s názvem ALFRED HITCHCOCK – na pomezí noiru.

Retrospektiva Humphreyho Bogarta

Bogart

“Narodil jsem se, když mě políbila. Zemřel jsem, když mě opustila.
Žil jsem pár týdnu, co mě milovala.”

Jeden z nejikoničtějších výroků, který padl z úst noirových protagonistů, patří Dixonu Steelovi, neurvalému scenáristovi, jemuž nepropůjčil tvář nikdo jiný než Humphrey Bogart, hláškující noirový cynik první třídy. Film Nicholase Raye Na opuštěném místě (1950), kde Bogart ztvárnil jednu ze svých nejlepších rolí, stojí na noirovém piedestalu a zařadit ho do programu festivalu bylo naše dlouhodobé přání. Proto jsme rádi, že se tak stane na jubilejním 5. ročníku, na kterém uvádíme hercovu výběrovou retrospektivu. Právě na tento film se můžete těšit během jedné z atmosférických večerních projekcí pod širým nebem na hradním nádvoří.

Již dříve jsme zveřejnili dva uváděné tituly: film z rané fáze jeho kariéry na počátku 40. let Vysoko v horách, v němž ztvárnil zločince na útěku, a pozdější Konflikt (1945), kde se objevil v roli zákeřného, vraždícího manžela. A nebyla by to bogartovská sekce, když by v ní chyběl jeden ze snímků s jeho životní partnerkou Lauren Bacall – po dříve uváděném Hlubokém spánku (1946) a Temné pasáži (1947) letos přichází na řadu Key Largo (1948), odehrávající se na hurikánem zmítané Floridě.

Noir na jih od El Pasa

ride the pink horse2Letošní Noir Film Festival bude přímo pulzovat exotickou vlnou z Mexika. Vedle výběru noirových snímků mexické produkce 40. a 50. let – Dobrodružka (Aventurera, 1950) v režii Alberta Gouta a dvojice titulů Roberta Gavaldóna Ta druhá (La Otra, 1946) a Klečící bohyně (La diosa arrodillada, 1947) – bude součástí programu sekce snímků z produkce hollywoodské, které jsou v Mexiku situovány. Neboť právě Mexiko bylo častým cílem hrdinů prchajících před zákonem či neblahým osudem, ale zároveň i líhní skrývaného zločinu.

V důsledku fatalistické životní chyby do Mexika se svou milenkou směřuje doktor Jeff v podání Roberta Mitchuma ve filmu Cesta bez návratu (Where Danger Lives, 1950) v režii Johna Farrowa. Chaos a série bizarních událostí, které protagonistu snímku Osedlej růžového koně (Ride the Pink Horse, 1947) ztvárněného režírujícím hercem Robertem Montgomerym čekají po jeho příjezdu do mexického města v pohraničí, jsou výstižnou metaforou jeho životní ztracenosti a obecným bezvládím noirového světa. Sdílené univerzum Mexika a Spojených států hraje klíčovou roli v dokumentárně stylizovaném Incidentu v pohraničí (Border Incident, 1949) od noirového matadora Anthonyho Manna, jenž zachycuje imigrační úředníky obou zemí v jejich urputném boji s gangem pašeráků.

Pocta Lizabeth Scott

Lisabeth ScottKřehká kráska s dlouhými blond vlasy, ostře řezanými obličejovými rysy, pronikavým pohledem očí a s charakteristicky hrubým hlasem. To byla Lizabeth Scott (1922–2015), hvězdná tvář filmu noir druhé poloviny 40. let. Na počátku její filmové kariéry byla Podivná láska Marthy Iversové (The Strange Love of Martha Ivers, 1946), kde se ve vedlejší roli objevila po boku Barbary Stanwyck, Van Heflina a debutujícího Kirka Douglase. S ním se později sešla ve filmu o zradě a pomstě I Walk Alone (1948), kde o ni soupeřil i Burt Lancaster, s nímž byla již předtím spárována v méně známém filmu Desert Fury (1947).

Polohu femme fatale si naplno užila v Dead Reckoning (1947), kde byla hereckou partnerkou Humphreyho Bogarta. Stejně tak osudovou byla i ve filmu Pozdě na slzy (Too Late For Tears, 1949), který vedle ní uvedl pozoruhodnou hereckou tvář Dana Duryea. Ten v paměti noirových fanoušků utkvěl zejména pro své hrubé, násilnické projevy, k nimž se ostatně uchyluje i ve zmiňovaném snímku režiséra Byrona Haskina Pozdě na slzy, jenž v rámci letošní Pocty Elizabeth Scott zařazujeme do programu.

Pocta Robertu Mitchumovi

outofthepastRobert Mitchum se pronoir vyloženě narodil. S charismatem milovníka s uhrančivým pohledem přivřených očí, cigaretou v koutku úst a ležérně pronášenou větou “Baby, I don’t care” se stal ikonickou tváří temných filmů plných osudových momentů, vášnivých emocí a pokřivených vztahů. Citovaný výrok, který pro svou výstižnost dal název Mitchumově knižní biografii od Lee Servera, zazněl ve filmu pro hercovu hvězdnou kariéru určujícím – dramatu Jacquese Tournea Pryč od minulosti (Out of the Past, 1947). Jestli je tento noir něčím pozoruhodný, pak prostředím, ve kterém se odehrává. Až na pár výjimek se totiž vyhýbá tradičnímu anonymnímu městu plnému temných zákoutí a špinavých uliček. Z něj hrdinové utíkají pryč, na idylický venkov, do zákoutí nespoutané přírody. Stejně jako Mitchumův Jeff, jehož úprk před minulostí budeme všichni spoluprožívat při jedné z festivalových projekcí, kterou filmovému odkazu herce, od jehož narození letos v srpnu uplyne rovných 100 let, složíme poctu.

Československé filmy noir

tricet-jedna-ve-stinuNení překvapením, že i letos uvedeme v programu československé snímky, jejichž atmosféra, zápletka či postavy vykazují noirové rysy. Psychologické drama Svědomí (1948) režiséra Jiřího Krejčíka nese noirový prvek tísně a amorálního jednání. K tomu se uchýlí ústřední hrdina, pojišťovací úředník (Miloš Nedbal), když spáchá trestný čin, nad nímž odmítá převzít odpovědnost. O archetypálních noirových outsiderech pojednává Naděje (1963) autorské dvojice Karel Kachyňa – Jan Procházka. Vypráví o tom, jak osud svede dohromady dva životní ztroskotance, alkoholika a prostitutku, ztvárněné Rudolfem Hrušínským a Hanou Hegerovou. Hrušínský je hereckou hvězdou i dalšího filmu, který na festivalu uvedeme, a to česko-britského dramatu Třicet jedna ve stínu (1965) od Jiřího Weisse. Legendární český herec v něm po boku britských hereckých kolegů ztvárnil přísného kontrolora, který odhalí ilegální machinace v jednom obchodě, a zásadně tak ovlivní život nešťastnou láskou zlomené prodavačky.

Noiry z Mexika

KneelingGoddessKaždý rok zahrnujeme do programu festivalu noirovou exotiku ve smyslu představování filmové produkce mimo Spojené státy americké, s nimiž je film noir ve své klasické podobě spojován. Kromě tradičních noirových ozvěn v československé a české kinematografii jsme v minulosti promítali noiry z Velké Británie, Francie a Německa. U příležitosti jubilejního 5. ročníku přijde na řadu exotika par excellence: MEXIKO.

Do programu jsme zařadili několik filmů z tzv. zlaté éry mexické kinematografie 40. a 50. let. Hned dvěma snímky bude ve výběru zastoupen mexický mistr melodramatu Roberto Gavaldón. Ta druhá (La Otra, 1946) s Dolores del Rio v hlavní dvojroli povahově odlišných sester představí režisérovo oblíbené téma dvojnictví. V této souvislosti nelze nepřipomenout v témže roce vzniklé americké filmy s podobným námětem Ukradený život (A Stolen Life) od Curtise Bernhardta s Bette Davis a Siodmakovo Temné zrcadlo (The Dark Mirror) s Olivií de Havilland, ve kterých se jmenované herečky též objevily v rolích identických dvojčat, jež spolu vzájemně soupeří o přízeň muže. Druhým Gavaldónovým filmem bude Klečící bohyně (La diosa arrodillada, 1947) s femme fatale ztělesněnou jednou z nejkrásnějších hereckých hvězd Mexika své doby Mariou Felix. Ženskou protagonistku bude mít i třetí film v této sekci, který pod názvem Dobrodružka (Aventurera, 1950) natočil Alberto Gout. Tentokrát plátno zahalí půvab, kterým oplývala Ninón Sevilla v roli padlé dívky z velkoměsta, jíž osud donutí uchýlit se k prostituci.

Král cynismu Humphrey Bogart

humphrey-bogart-03Když se řekne film noir, každý si okamžitě představí pochmurnou atmosféru nočního města, zlověstné stíny, smyslnou femme fatale s cigaretou u úst a mužského antihrdinu v baloňáku, ideálně s tváří Humphreyho Bogarta. Ačkoliv se v noirových filmech osvědčila i řada dalších charismatických herců jako například Robert Mitchum, Kirk Douglas či Dana Andrews, Bogart je s noirovou ikonografií spjat nejvíce. Herec s ostře řezanými obličejovými rysy, pronikavým pohledem a chladným výrazem tváře byl chodící reklamou na cynismus a neústupnost. I přes svou drsnost však pro své charisma byl pro mnoho žen romantickým ideálem – stačí si vzpomenout na oscarovou Casablancu.

Ve filmografii legendárního herce najdeme řadu ať už více či méně známých noirových titulů. Jeho hvězdným obdobím byla 40. léta, pro noir určujícím Maltézským sokolem (1941) a zmiňovanou Casablancou (1942) počínaje. Přestože jeho spojení s Ingrid Bergman ve zmiňovaném válečném filmu Michaela Curtize fungovalo stoprocentně a chemie mezi nimi z plátna přímo vyzařovala, následné spárování s Lauren Bacall se osvědčilo ještě více. Mladá, chytrá blondýna s jiskrou v oku a smyslem pro ironii byla Bogartovi nejlepší protihráčkou a jejich slovní souboje z Hawksova Hlubokého spánku (1946) jsou nesmrtelné. Kromě tohoto snímku jsme na Noir Film Festivalu v minulosti uvedli i jejich další společný – sanfranciskou Temnou pasáž (1947). Letos v rámci hercovy miniretrospektivy mimo jiné promítneme noirovou gangsterku Vysoko v horách (1941), kde se představil  jako zločinec na útěku. V roli záporáka vystupuje i v letos vybraném temném manželském dramatu Conflict (1945) Curtise Bernhardta.

Vlaky ve filmu noir

Human DesireHlavní tematická sekce letos ponese název „Vlaky ve filmu noir“. Klíčovým bodem programu budou temné snímky, jejichž napětí vyvěrá ze stísněných prostor dopravního prostředku, v nichž jsou všichni zúčastnění de facto uvězněni. Tak jako násilnickým manželem utlačovaná Vicki, ztvárněná Glorií Grahame, která svádí dobráckého veterána Jeffa (Glenn Ford) ve filmu Human Desire (1954), který Fritz Lang v pozdní fázi své hollywoodské kariéry natočil podle románu Emila Zoly Člověk bestie.

Napínavé drama nabídne i kompletně ve vlaku se odehrávající snímek v režii dalšího noirového veterána Anthonyho Manna The Tall Target (1951), jehož hrdina, bývalý detektiv v podání Dicka Powella, se usilovně snaží zabránit pokusu o atentát na amerického prezidenta Abrahama Lincolna před jeho inaugurací. Strážci zákona a svědci zločinu v utajení čelí nebezpečí v noiru Richarda Fleischera Narrow Margin (1952), zatímco čtvrtý film ve výběru, odlehčená komedie Lady on a Train (1945), s muzikálovou hvězdou Deanou Durbin, si důmyslně pohrává s konvencemi kriminálního žánru.

Noirové ikony Robert Mitchum a Lizabeth Scott

robert-mitchum-and-lizabeth-scott-in-ligan-bakom-lagen-(1951)Již od prvního ročníku se Noir Film Festival nesl ve znamení poct hereckým ikonám, které jsou s klasickým noirem nezaměnitelně spjaté, a po kterých byly vždy pojmenovávaly projekční sály. První rok (2013) na Kokoříně to byla tajemná kráska Gene Tierney a cynický Humphrey Bogart, druhý rok (již na hradě Křivoklát) čestný dobrák Glenn Ford a herecká profesionálnka za každé situace Barbara Stanwyck, v roce 2015 rebel John Garfield a průbojná Joan Crawford a loni se sály jmenovaly podle jubilantů Kirka Douglase a Olivie de Havilland.

Tento rok ponese jeden ze sálů jméno dalšího jubilanta, charismatické mužské legendy s uhrančivým pohledem, Roberta Mitchuma (Pryč od minulosti, Big Steal, Angel Face, Lovcova noc), od jehož narození letos v srpnu uplyne 100 let (a v červnu si zároveň připomeneme dvacet let od jeho smrti). Noirovou femme fatale pátého ročníku bude křehká blondýna s drsným hlasem Lizabeth Scott (Dead Reckoning, Pitfall, Too Late for Tears, Dark City). Jaké filmy z jejich filmografie do programu zařadíme, se dozvíte již brzy!

PF 2017

nff2017_pf

Pražské ozvěny Noir Film Festivalu

ozveny-dlabacovPokud jste na Křivoklátě nestihli všechny projekce, které jste plánovali, či pokud jste se na hrad letos vůbec nedostali, pak právě pro vás se v Praze chystají oficiální Ozvěny NFF. Hostit je bude v polovině října kino Dlabačov, které odpromítá celkem čtyři filmy z programu před měsícem skončeného festivalu.

Ve středu 12. 10. mohou ve 20.30 zájemci navštívit projekci německého noiru Vrahové mezi námi (1946) odehrávajícího se v sutinách rozbombardovaného Berlína, o dva dny později (14. 10.) bude v půl deváté večer na programu freudovská Posedlá (1947) s Joan Crawfordovou v hlavní roli a v sobotu 15. 10. se diváci mohou těšit na noirový dvojprogram: v 18.00 se promítne sanfranciský noir Lineup (1958) a následně ve 20.30 Hitchcockova Rozdvojená duše (1945) zpracovávající jedno z klíčových témat letošního roku, freudovskou psychoanalýzu.

Více informací najdete na FB události Ozvěn nebo na webu kina.

Poděkování

_DSC4355-kopieČtvrtý ročník festivalu je již týden temnou minulostí, dovolte mi tak, abych poděkoval všem, kteří se stali součástí jeho jedinečné atmosféry. Zejména potom děkuji celému festivalovému týmu, všem partnerům, patronům, majitelům Noir pasů, našemu významnému hostu Eddiemu Mullerovi a v neposlední řadě mnoha a mnoha návštěvníkům letošního ročníku.

Na shledanou 17. srpna 2017 opět na Křivoklátě!

Vít Grigartzik, koordinátor organizačního týmu NFF

 

Festivalové zpravodajství

_DSC4374-kopieNoir Film Festival ještě ani pořádně nezačal, a už byly vyprodané lístky na závěrečnou nedělní projekci Temného zrcadla (1946) a v podobném duchu se pokračovalo dále. Letos se můžeme pochlubit bezkonkurenčně nejvyšší návštěvností v historii festivalu a účastí několika významných hostů ze zahraničí, jako například německého znalce filmu noir Matthiase Merkelbacha či amerického filmového dramaturga Charlieho Cockeye. Mezi diváky v sále nadšeně zapadli Jan Hřebejk, Hana Maciuchová či Tomáš Hanák, který se našeho festivalu účastní pravidelně a letos přijel i se svým alter egem Philem Marlowem, který diváky provázel večerními projekcemi, když řešil jeden zapeklitý detektivní případ.

VýstřižekHradem se spokojeně procházel americký historik filmu noir, prezident Film Noir Foundation a vůdčí ikona festivalu Noir City v San Francisku v jedné osobě, Eddie Muller. Ten si z rukou ředitele NFF Vítka Grigartzika v pátek večer převzal výroční cenu Noirové oko za přínos filmu noir. Současně s tím proběhla před historicky první filmovou projekcí v gotickém Královském sále hradu dražba tematického obrazu “Padlý anděl”, olejomalby od akademického malíře Nikolaje Lasyka, kterou festivalu na jeho podporu daroval jeho majitel Michal Šmajda. O sobotním večeru si Noirové oko za televizní adaptace detektivek převzal český režisér Jiří Strach, jehož snímek Vyvraždění rodiny Greenů (2012) byl zařazen do programu.

Fotografie ze všech festivalových dní, jak je objektivem zachytil Václav Jedlička, si můžete prohlédnout zde.

 

Festivalová znělka

I letošní festivalová znělka opět pochází z díly mladého talentovaného režiséra Pavla Soukupa.

Československý TV noir

Jirina_Sejbalova_Prominte,omyl_©Ceska televize_Josef Vitek

© Česká televize/Josef Vítek

Na 3. ročníku NFF jsme představili trojici televizních inscenací (Sám proti městu s Karlem Högerem, Podezřelé okolnosti s Václavem Voskou, Muž v osidlech s Rudolfem Jelínkem), které vznikly v Československé televizi v 70. letech. Letos pokračujeme mapováním dalších titulů z tehdejší dramatické tvorby, vedle 70. let se tentokrát zaměříme i na předchozí dekádu.

Tři variace na film noir, vybrané pro tento ročník, nabízí neméně pozoruhodné tituly, v nichž hrají opět prim výrazné herecké osobnosti – Ministerstvo strachu (1966, r. Eva Sadková) poskytlo velkou roli Jiřímu Adamírovi, Jiřina Šejbalová exceluje ve one-woman show Promiňte, omyl! (1963, r. Jiří Weiss) a Pracka v láhvi (1978, r. Jan Matějovský) dala prostor výtečnému Petru Čepkovi. Letošní pohled věnovaný výhradně televizní tvorbě doplňuje zvláštní uvedení české televizní detektivky Vyvraždění rodiny Greenů (2002) v režii Jiřího Stracha, který bude jedním z patronů 4. ročníku festivalu.

 

Praha Noir: autorská čtení

praha noirNa říjen letošního roku chystá nakladatelství Paseka k vydání sbírku povídek Praha Noir, do níž přispělo čtrnáct českých autorů včetně Kateřiny Tučkové, Ireny Hejdové, Petra Šabacha či Michala Sýkory (anglickou verzi chystá příští rok nakladatelství Akashic Books v rámci série City Noir).

Dvě z povídek na Křivoklátu v autorském čtení předpremiérově představí přímo jejich autoři. Spisovatel Jiří Walker Procházka, který se autorsky profiluje skrze žánrovou tvorbu sci-fi, fantasy, hororu a detektivky, v pátek v podvečer návštěvníkům přečte „Mrtvou holku v Čerťáku“. Sobotní večer bude patřit držitelce Ceny Jiřího Ortena (za prózu K moři) a Magnesie Litery (za povídkový triptych Zmizet), spisovatelce, filmové dramaturgyni a scenáristce Petře Soukupové a její povídce „Další nejhorší den“.

MRTVÁ HOLKA V ČERŤÁKU, Jiří Walker Procházka, pátek 19. 8., 17.15, Peklo
DALŠÍ NEJHORŠÍ DEN, Petra Soukupová, sobota 20. 8., 20.15 věž Huderka

 

Car filmu noir na festivalu

Host-Eddie Muller1Je nám velkou ctí oznámit, že sanfranciský spisovatel, filmař a významný noirový historik Eddie Muller bude hlavním hostem tohoto ročníku. Muller je zakladatelem a prezidentem Film Noir Foundation, neziskové veřejné příspěvkové organizace, která byla založena jako vzdělávací platforma co se kulturní, historické a umělecké hodnoty filmu noir jakožto původního amerického filmového hnutí týče. Posláním FNF je hledat a uchovávat filmy, u nichž hrozí, že budou ztracené nebo nenapravitelně poškozené, a postarat se o to, aby jejich vysoce kvalitní kopie zůstaly v oběhu k promítání v kinech pro příští generace. Středem pozornosti veřejné kampaně nadace je výroční NOIR CITY festival pořádaný v San Francisku.

 

Máte rádio?

Pozvánku pro Radio 1 na letošní 4. ročník Noir Film Festivalu namluvil herec Jiří Dvořák.

 

James Ellroy

ellroy source latimesblogs.latimesSpisovatel James Ellroy (narozen 4. 3. 1948 v Los Angeles) je jedním z nejvýraznějších nositelů odkazu autorů americké drsné školy, Raymonda Chandlera, Dashiella Hammetta a Jamese M. Caina. Debutoval v raných 80. letech, ale výraznější ohlas zaznamenal až se svou trilogií o Lloydu Hopkinsovi z let 1984–85. Svůj specifický náhled na svět plný skepse a pesimismu dále rozvíjel ve slavném losangeleském kvartetu, do nějž spadají i romány Black Dahlia a L.A. – Přísně tajné, které se dočkaly filmových zpracování. Po tzv. trilogii podsvětí Ellroy předloni vydal román Perfidia, jenž by měl uvozovat druhou losangeleskou tetralogii. Ellroyův styl je snadno rozpoznatelný díky útržkovitému, telegrafickému způsobu vyjadřování a skvělému využití policejního a zločineckého slangu. Jeho tvorbu představíme prostřednictvím dvou adaptací jeho románů (Polda a L.A. – Přísně tajné) a dle jeho původního námětu natočeným akčním thrillerem Street Kings.

 

Německý noir

Die Morder sind unter unsPo Velké Británii a Francii se v našem systematickém mapování neamerického filmu noir podíváme do Německa. Stopy klasického noiru můžeme identifikovat ve třech základních typech produkcí. V první řadě se jedná o snímky německých tvůrců, kteří během druhé světové války působili v Hollywoodu a po roce 1945 se postupně vraceli do své vlasti. Jak se budete moci přesvědčit na festivalu, pro mísení tendencí typických pro obě národní kinematografie je pozoruhodný například snímek Roberta Siodmaka Noc, ve které přišel ďábel (Nachts, wenn der Teufel kam, 1957). Specifickým útvarem se dále po válce staly tzv. trümmerfilme realizované v troskách vybombardovaných měst a reflektující drsnou realitu poválečné existence jako další v programu uvádění snímek Vrahové mezi námi (Die Mörder sind unter uns, 1946). A konečně k poetice filmu noir často odkazovali i tvůrci pozdější generace, kteří noirové konvence kombinovali s postupy modernistického filmu. Nejvýznačnějšími zástupci tohoto trendu jsou Wim Wenders a Rainer Werner Fassbinder, jehož Touha Veroniky Vossové (Die Sehnsucht der Veronika Voss, 1982) bude třetím titulem této sekce.

 

Freudovský noir

Spellbound)Temná minulost dohnala nejednoho protagonistu noirových příběhů do problematické situace a v očích okolních lidí z něj udělala ambivalentní enigmu. Pro mnohé z nich byla tajemná aura těchto postav výzvou a snažili se ji rozklíčovat a následně zlomit. Jedni násilím, druzí chytrostí. Ve čtyřicátých letech, kdy se do módy znovu dostala psychoanalýza, se v noirově laděných snímcích často objevovaly postavy intelektuálů, kteří pronikali hluboko do mysli narušených jedinců, kde hledali příčiny jejich agrese. Tak jako psychoanalytik (Lee J. Cobb) v příznačně nazvaném snímku Temná minulost (The Dark Past, 1948) režírujícího kameramana Rudolpha Matého (stál za kamerou u Gildy či Dámy ze Šanghaje), který odhaluje vnitřní traumata uprchlého zločince (William Holden), jenž jej vzal za rukojmí v jeho vlastním domě. Psychicky nestabilní protagonistce (Joan Crawford) se pomocí hypnózy pod narkotiky pokoušejí pomoci lékaři v Posedlé (Possessed, 1947) Curtise Bernharda. Též mladá psychoanalytička (Ingrid Bergman) se v Hitchcockově Rozdvojené duši (Spellbound, 1945) snaží přijít na kloub problémům svého nového kolegy, atraktivního lékaře (Gregory Peck), který se ukáže nebýt tím, za koho ho druzí považují. Naopak mentalista proti typu obsazeným Tyronem Powerem ve filmu Nightmare Alley (1947) situovaném v osobitém prostředí cirkusu využívá své psychické „schopnosti“ k manipulaci bohatými lidmi. Freuda na ně a Freuda na vás! V srpnu na hradě Křivoklát.

 

Otto Preminger

fallen-angel01

Loni se celosvětově vzdávaly retrospektivní holdy Orsonu Wellesovi při příležitosti 100. výročí jeho narození a letos budou festivalové sekce zaměřené na filmové klasiky patřit Ottu Premingerovi. Se skládáním úcty přitom nebudeme vzhledem k Premingerovu širokému noirovému dílu pozadu ani my. Židovský emigrant rakouského původu, který by v prosinci tohoto roku oslavil 110. narozeniny, zanechal v americké kinematografii velký filmový odkaz. Svéhlavý tvůrce, jenž se nebál provokovat citlivými tématy (Anatomie vraždy, 1959), pokoušet vnitřní cenzuru Produkčního kódu (Muž se zlatou paží, 1955) a zastat se zdiskreditovaných autorů (Dalton Trumbo a jeho práce na filmu Exodus, 1960), realizoval po svém příchodu do Spojených států několik osobitých noirových titulů, které dodnes platí za to nejlepší, co v noirovém cyklu vzniklo. Ikonickou Lauru (1944) s božskou živou mrtvolou Gene Tierney a charismatickým Danou Andrewsem jsme sice uváděli hned na prvním ročníku, ale o tento fotogenický filmový pár nepřijdete ani letos – dvojice herců se totiž opětovně sešla v pozdějším Premingerově noiru Tam, kde ulice končí (Where the Sidewalk Ends, 1950), který na festivalu uvedeme společně s dalšími dvěma  tituly. Křehká Gene Tierney se v ústřední roli kleptomanky objeví v druhém uváděném noiru Ve víru (Whirlpool, 1949) a neodolatelný Dana Andrews sehraje po boku femme fatale Lindy Darnell titulní úlohu v Padlém andělovi (Fallen Angel, 1945). Poslední jmenovaný snímek bude uveden při unikátní večerní projekci v pátek 19. 8. v královském sále hradu Křivoklát.

 

The Dark Mirror

dark mirrorOlivia De Havilland, která na začátku července oslaví jubilejní 100. narozeniny, patřila jako hvězda studia Warner Bros. mezi nejlepší herečky své doby. Přestože nebyla ikonickou noirovou tváří, v jednom z ikonických noirů ztvárnila nezapomenutelnou roli, respektive dvojroli. Režisér Robert Siodmak, který noirový cyklus obohatil pestrou škálou snímků, ji ve svém filmu The Dark Mirror (1946) svěřil postavy identických dvojčat Ruth a Terry – fyzicky nerozpoznatelných, ale psychicky zcela odlišných. Temný psychologický thriller o spletitém případu vraždy, v němž jejich snáze zaměnitelná identita sehrává velkou roli, bude do programu zařazen v rámci pocty této nezapomenutelné charismatické herecké tváři.

 

Noirový western

winchester73_3229388bFilm noir se neomezoval jen na současné detektivky z velkoměsta, melodramatické příběhy plné intrik a plánů na dokonalé zločiny či deziluzivní dramata o odvrácené straně amerického snu. Se sílícím vlivem filmu noir v druhé polovině 40. let a v dekádě následující pronikaly jeho pochmurné podtóny i do jiných žánrů, jako například westernu. Zřetelné stopy takovýchto žánrových průniků lze vysledovat zejména na tvorbě Anthonyho Manna a Samuela Fullera, kteří si na těchto typech filmů postavili kariéru. Z filmografie prvně jmenovaného jsme do programové sekce zařadili Winchester 73 (1950), kde v netypické, rozporuplné poloze muže pátrajícího po vrahovi svého otce vystupuje miláček Ameriky James Stewart. Fullerovu tvorbu bude reprezentovat noirově laděný, revizionistický western Čtyřicet pušek (Forty Guns, 1957) s Barbarou Stanwyck v hlavní roli autoritářské rančerky.

 

Noirové San Francisco

The Sniper1“Film noir je neodmyslitelně spjatý s postavami zatracenců, zkrachovalých existencí a lidí, kteří se ocitli v krizové životní situaci, z níž jen těžko hledají cestu ven. Ideální zhmotnění noirové pasti, z níž není úniku, hollywoodští filmaři našli v malebném městě v severní části Kalifornie. Nad otázkou, proč bylo tolik pochmurných a temných snímků situováno právě do San Francisca, které je díky svému romantickému kouzlu jednou z turisticky nejvyhledávanějších lokací na světě, se pozastavuje spousta lidí.” Napsala dramaturgyně festivalu Jana Bébarová v úvodu tematického článku “Noirové San Francisco – město, ze kterého není úniku” v časopise 25fps, ve kterém se zabývala unikátní atmosférou ultimátního noirového města.

Tu festival letos zprostředkuje skrze jednu z tematických sekcí, mimo jiné prostřednictvím filmů, které režírovali echt noiroví filmaři: The Sniper (1952) Edwarda DmytrykaThe Lineup (1958) Dona Siegela. První jmenovaný je společensko-kritickou studií sériového vraha, psychicky vyšinutého válečného veterána sužovaného chronickou nenávistí k ženám, jemuž se sanfranciský městský labyrint stává dokonalým úkrytem. Kompletně v tamních lokacích byl natáčen i The LineupEli Walachem v roli násilnického padoucha, který úchvatné exteriéry města zakonzervoval strhující kameramanskou prací Hala Mora.

 

Králové ulice

street-kings-639783lAkční kriminální thriller Králové ulice (Street Kings, 2008), který natočil americký režisér David Ayer, bude na 4. ročníku součástí tematické sekce filmů spjatých s dílem amerického spisovatele a scenáristy Jamese Ellroye. U snímku z prostředí zkorumpovaného losangeleského policejního sboru Ellroy figuruje jako autor námětu a spoluscenárista.

David Ayer se své tvorbě opakovaně vrací ke kriminálnímu prostředí Los Angeles – situoval tam už svůj debut Drsný časy (Harsh Times, 2005) s Christianem Balem v hlavní roli, později Patrolu (End of Watch, 2012), v níž jednu z ústředních rolí ztvárnil Jake Gyllenhaal, a policejní zápletku má i jeho zatím poslední snímek Sabotáž (Sabotage, 2014) s Arnoldem Schwarzeneggerem a Samem Worthingtonem.

S Jamesem Ellroyem Ayer poprvé spolupracoval v roce 2002 na scénáři ke snímku Temný stín nad LA (Dark Blue, 2002), v němž se v režii Rona Sheltona v roli losangeleského drsného detektiva představil Kurt Russell. Protagonista Králů ulic, detektiv Tom Ludlow (Keanu Reeves) je typickým noirovým (anti)hrdinou, který překonává traumata z minulosti a ve svém spletitém pátrání po zločinu naráží na spoustu překážek a zjišťuje, že jediný, na koho se může spolehnout, je on sám.

 

Detektivní příběh

detective storyNa začátku stojí úspěšný detektiv se spokojenou manželkou, na konci leží mrtvý a bez ženy. A jak se k tomu dopracoval? Můžete zjistit sami na festivalové projekci filmu Detektivní příběh (Detective Story, 1951), kterým složíme poctu letošnímu jubilantovi Kirku Douglasovi (*1916). Snímek oscarového režiséra Williama Wylera, jemuž byla předlohou divadelní hra Sidneyho Kingsleyho, skýtá realistický pohled na práci newyorských kriminalistů, na níž nazírá komplexně a rozhodně ne černobíle. V časovém rámci jednoho dne nabízí mozaiku několika příběhů, které spojuje postava drsného policisty, antihrdiny Jima McLeoda ztvárněného charismatickým Kirkem Douglasem.

 

První programové lahůdky

Screen-Shot-2014-12-02-at-2.34.31-PM.pngUž za necelých sedm měsíců si na festivalu budete moci užít nabitý program, který opět přinese žánrové přesahy, pocty, noirové dozvuky a tendence v jiných národních kinematografiích a již tradičně i československé a české televizní filmy noir. Současné podoby filmu noir letos vystihnou snímky natočené podle knih a scénářů Jamese Ellroye a kromě jiného uvedeme filmy, v nichž se v hlavní roli představí atmosferické kulisy San Francisca. Pocty letos budou patřit hereckým ikonám Olivii de Havilland a Kirku Douglasovi, kteří letos oslaví neuvěřitelné 100. narozeniny. V sálech pojmenovaných po obou hercích budou uvedeny filmy, které herce připomenou v dobách jejich největší slávy.

 

PRVNÍ INFORMACE O NFF 2016

I pro 4. ročník NFF vám můžeme slíbit na 40 projekcí ve 4 historických sálech a na horním nádvoří hradu Křivoklát. Vstupné na projekce zůstává stejné jako loni – 90/120 Kč a 50 Kč v TV sále ve věži Huderka. Těšíme se společně s vámi za necelých 7 měsíců!

secret beyond the door_web

 

PF 2016

Všechno dobré v novém roce a mnoho silných noirových zážitků přeje tým NFF.

Tisk

 

Čtvrtý ročník je a bude!

p01y477qRadost se má dělat nejen o Vánocích, takže vězte, že i příští rok budeme ve stejnou dobu na stejném místě: 18.–21. 8. 2016 se znovu setkáme na hradě Křivoklát. Již počtvrté se budeme těšit na vás a na naši společnou pravidelnou čtyřdenní dávku noiru! Do té doby, s nástupem nového roku, vám na našem webu budeme opět postupně přinášet nové informace týkající jak se organizace celé akce, tak našeho chystaného dramaturgického plánu. Dozvíte se, jaké programové cykly jsme si pro čtvrtý ročník připravili a jaké filmy s námi musíte přijet zhlédnout v jedinečné, uchvacující atmosféře českého středověkého hradu. Nyní vám za celý organizační tým přejeme krásné a pohodově strávené svátky vánoční a v nadcházejícím roce spoustu krásných filmových i mimofilmových zážitků!

 

Spoutejte se kouzlem filmu noir

1-Welcome-GaslightZ oblohy se na nás snesl churavý podzim, dny se zkracují a s rozbřeskem se halí do husté mlhy. Pro noirové fanoušky není lepšího času, než právě teď, aby se nechali opájet kouzlem starých černých filmů. A v tento čas nezahálí ani naši dramaturgové, kteří pro vás pilně připravují program na příští ročník festivalu. Než však odstartujeme novou noirovou sezónu, připomeňme si, co se vám, našim fanouškům, letos nejvíce líbilo a které filmy jste si na Křivoklátě nejvíce oblíbili. Pokud pomineme pro vás nejatraktivnější večerní projekce na nádvoří a tu zakončovací, které nebyly hodnoceny, pak podle vaší zpětné vazby (započítávaly se filmy, které měly minimálně dvacet odevzdaných hlasovacích lístků) suverénně zvítězila Ingrid Bergman a její Plynové lampy (1944). V závěsu za ní skončil letošní oslavenec Orson Welles se svým epickým Dotekem zla (1958) a kafkovským Procesem (1962). Do pětice nejpopulárnějších titulů se dostal i francouzský Havran (1943) a americká klasika Velké hodiny (1948). Jaké filmy u vás nejvíce zarezonují příště, je zatím ve hvězdách, ale můžeme vám slíbit, že budeme maximálně usilovat o to, abyste co největší radost měli ze všech. Tak se zatím zazimujte s noirovkami doma u televizí a na jaře na shledanou!

 

Poděkování

3. ročník Noir Film Festivalu je již minulostí.
Děkujeme všem, kteří svým dílem přispěli k jeho úspěšnému průběhu, zejména potom partnerům a patronům festivalu…

_DSC4334

 

Slavnostní zahájení NFF 2015

zahajeni2014Již za několik hodin slavnostně zahájíme letošní ročník Noir Film Festivalu projekcí filmu britského režírujícího herce Charlese Laughtona Noc lovce (The Night of the Hunter, 1955) s Robertem Mitchumem v nezapomenutelné roli pastora, který má velmi speciální vztah s Bohem. Adaptace románu Davise Grubba, situovaného do období velké hospodářské krize v Ohiu, nabývá díky stylizované kameře Stanleyho Corteze rysů hororové road movie, v níž protagonista se slavným tetováním Láska-Nenávist na rukou zastupuje monstrum pronásledující bezbrannou sourozeneckou dvojici. Přestože dnes Noc lovce patří na noirový piedestal, v době svého vzniku se dočkala veskrze negativních reakcí, které zapříčinily, že se Laughton k režírování již nikdy nevrátil.
Slavnostní zahájení začne 20. 8. ve 21.15 na horním nádvoří hradu. Těšíme se na vás! Novinky sledujte na našem twitter a facebook účtu, a také na těchto stránkách.

 

Večerní projekce na nádvoří hradu

rififi-webPředstavujeme trojici filmů, které jsme vybrali pro tři hlavní večerní projekce na horním nádvoří hradu:
Robert Mitchum je spojován s obrazem šarmantních noirových milovníků-zatracenců typu Jeffa z Pryč od minulosti (Out of the Past, 1947). Režírující britský herec Charles Laughton však jeho hvězdný obraz zásadně modifikoval, když jej ve svém filmu Noc lovce (The Night of the Hunter, 1955) obsadil do role psychopatického pastora s rysy Modrovouse, který loví srdce osamělé ženy, aby se dostal k ukrytému pokladu jejího na smrt odsouzeného muže.
Náhlý strach (Sudden Fear, 1952) je jednou z variací archetypální noirové zápletky o téměř dokonalém zločinu. Avšak na rozdíl od Pojistky smrti (Double Indemnity, 1944) jej nahlíží z opačné perspektivy – oběti. Tou je zámožná autorka divadelních her Myra Hudson (Joan Crawford), jež se snaží zhatit plány svého manžela (Jack Palance) a jeho mladé milenky (Gloria Grahame), kteří se ji chystají zavraždit.
Rvačka mezi muži (Du rififi chez les hommes, 1955) je dnes považována za klasiku subžánru caper filmu zachycujícího akt důmyslně naplánované loupeže klenotů, která má být poslední velkou akcí stárnoucích pařížských gangsterů před jejich odchodem do penze. Na ikonickém francouzském noiru je paradoxní, že jej natočil Američan – Jules Dassin, jenž patří do kánonu režisérů, kteří se významnou měrou podíleli na podobě klasického filmu noir.

Kompletní texty o všech letošních programových sekcích a jednotlivých filmech si můžete přečíst v katalogu, který jsme pro vás přichystali. K dostání bude ve festivalovém obchodě (na Černém trhu).

Projekce:
NOC LOVCE (1955): čtvrtek 20. 8., 21.15, horní nádvoří hradu
NÁHLÝ STRACH (1952): pátek 21. 8., 21.15, horní nádvoří hradu
RVAČKA MEZI MUŽI (1955): sobota 22. 8., 21.15, horní nádvoří hradu

Letošní znělka je tu!

Pavel Soukup pro nás opět připravil skvělou znělku, můžete ji zhlédnout zde:

Remaky

No_Way_OutFilm noir byl vždy atraktivní jak pro diváky, tak samotné filmaře, kteří se k jeho ikonografii a archetypálním konstantám již desítky let s oblibou vracejí a po svém je revidují. O popularitě tohoto fenoménu svědčí množství titulů, jež vznikly jako variace více či méně známých noirových snímků. Do letošního programu jsme zařadili tři filmové dvojice, jejichž srovnáním si budete moct udělat jasnou představu, jakým vývojem film noir a konvence s ním spjaté postupem času prošly.

Retrospektivně vyprávěný příběh filmu Velké hodiny (The Big Clock, 1948) v hlavní roli s Rayem Millandem staví na napínavém zápase o život, rámcově vymezeném úsekem pouhých 36 hodin. Remake z roku 1987 Bez východiska (No Way Out) se posouvá do roviny politického thrilleru s melodramatickými prvky a opírá se zejména o herecké výkony osobností zvučných jmen jako Kevin CostnerGene Hackman či Sean Young. Ve filmu Noc a město (1950) francouzský režisér Jules Dassin vykresluje komplexní portrét londýnské městské džungle a jejího podsvětí se všemi jejími obskurními postavičkami v čele s prolhaným bezpáteřním podvodníčkem Harrym Fabianem v podání Richarda Widmarka. Ve stejnojmenném remaku režiséra Irwina Winklera z roku 1992, zasazeném do prostředí New Yorku, ztvárnil profesionálního podvodníčka Harryho Robert De Niro. Třetí dvojici tvoří filmy Křížem krážem (Criss Cross, 1949) a Skryté zlo (The Underneath, 1995). První jmenovaný rozvíjí na příběhu zhoubné osudové lásky hlavního hrdiny (Burt Lancaster) oblíbené téma režiséra Roberta Siodmaka, kterým je posedlost. Tvůrcem osobitého přepracování je Steven Soderbergh, jenž sofistikovaným vyprávěním roztříštěným do několika vzájemně propletených časových rovin posunuje tradiční noirové narativní hříčky na vyšší úroveň.

Projekce:
NOC A MĚSTO (1950): čtvrtek 20. 8., 18.00, sál HBO
KŘÍŽEM KRÁŽEM (1949): čtvrtek 20. 8., 19.00, sál Joan Crawford
SKRYTÉ ZLO (1995): pátek 21. 8., 14.30, sál Joan Crawford
VELKÉ HODINY (1948): sobota 22. 8., 13.00, sál Johna Garfielda
BEZ VÝCHODISKA (1987): sobota 22. 8., 16.15, sál HBO
NOC A MĚSTO (1992): sobota 22. 8., 23.59, sál Johna Garfielda

Doprovodný program

Letošní ročník Noir Film Festivalu přinese vedle projekcí také doprovodný program každý den. Těšit se můžete na koncerty, diskuze, seminář i divadelní představení. Co konkrétně jsme pro vás přichystali?
čtvrtek 20. 8. (19.30) – Pavel J. Ryba & The Fish Men (moderní jazz) | festivalový klub v hradním Pekle, cena vstupenky 80 Kč (bude připočítána k útratě)
pátek 21. 8. (19.00) – divadelní představení Leni (Divadlo v Řeznické) | sál Johna Garfielda (spilka hradního pivovaru)
sobota 22. 8. (12.30) – moderovaná diskuze s patrony NFF + projekce filmu z 1. ročníku festivalu | sál ČT art (věž Huderka)
sobota 22. 8. (19.30) – Ondřej Ruml (swing, jazz ad.) | festivalový klub v hradním Pekle, cena vstupenky 80 Kč (bude připočítána k útratě)
neděle 23. 8. (13.45) – seminář Milana Haina o Orsonu Wellesovi + diskuze | sál ČT art (věž Huderka), cena vstupenky 50 Kč

Pozvánka HBO na Noir Film Festival 2015

Gotický noir

gaslightV polovině 40. let se velké oblibě těšily snímky kombinující prvky divadelního melodramatu, gotického románu a filmového hororu. Velmi často – ale ne nutně – byly zasazeny do minulosti a odehrávaly se ve skličujícím prostředí viktoriánských domů nebo opuštěných venkovských sídel, v nichž mladá, nezkušená žena byla vydána na milost staršímu muži s tajemnou minulostí a/nebo sklony k násilí a maniakálnímu chování. Do programové sekce věnované gotickému noiru jsme se rozhodli zařadit čtveřici  filmů v čele se slavnými Plynovými lampami (Gaslight, 1944) režiséra George CukoraIngrid Bergman v hlavní roli. Za svůj precizně odstíněný herecký výkon Bergman získala prvního Oscara v kariéře, další sošku si tvůrci odnesli na nejlepší výpravu černobílého filmu. Projekce proběhne v pátek 21. 8. od 16.45 v sálu Joan Crawford. Z následujícího roku jsou filmy Jmenuji se Julia Ross (My Name Is Julia Ross, 1945) Josepha H. Lewise a Náměstí kocoviny (Hangover Square, 1945) Johna Brahma. Julia Ross je nerozvážná hrdinka, která se náhle ocitá v odlehlém panském sídle, kde je jí vnucována nová identita psychicky labilní manželky zbohatlického synka, kterou jeho šílená rodina plánuje zabít. Snímek uvedeme dvakrát: poprvé ve čtvrtek 20. 8. od 16.45 (sál Joan Crawford) a podruhé v sobotu 22. 8. od 10.00 (rovněž v sálu Joan Crawford). Příběh Náměstí kocoviny je zasazen do Londýna přelomu 19. a 20. století. Jeho protagonistou je skladatel a pianista George, který během náhlých výpadků paměti zažívá záchvaty násilného chování. Film bude promítnut v neděli 23. 8. od 12.30 v sálu Johna Garfielda. Společnost těmto snímkům dělá o deset let mladší, pohádkově laděný noirový horor Noc lovce (The Night of the Hunter, 1955) Charlese Laughtona s brilantně mrazivým výkonem Roberta Mitchuma. Nocí lovce ve čtvrtek 20. 8. ve 21.15 na hradním nádvoří slavnostně zahájíme 3. ročník Noir Film Festivalu.

Noirové parodie

neverne_tvaLetošní Noir Film Festival zahájíme i zakončíme s úsměvem. Že jsme si nějak moc jistí? Vysvětlení je jednoduché: jednu z programových sekcí věnujeme noirovým parodiím. Festival ve čtvrtek 20. srpna ve 12.00 (v sálu Joan Crawford) otevře snímek Nevěrně tvá (Unfaithfully Yours, 1948) Prestona Sturgese, který nabídne neodolatelné spojení screwball comedy a filmu noir. Sebestředný manžel, jehož ztvárnil Rex Harrison, během dirigování orchestru fantazíruje, jakými způsoby by mohl zavraždit svou manželku, kterou podezírá z nevěry. Jeho ženu si zahrála Linda Darnell, herečka, jíž budeme moct letos vidět rovněž v gotickém noiru Náměstí kocoviny (Hangover Square, 1945) Johna Brahma. Následující den, tedy v pátek 21. srpna od 15.00 (sál Johna Garfielda), přinese jedinečnou kombinaci hraného filmu a animace: režisér Robert Zemeckis ve filmu Falešná hra s králíkem Rogerem (Who Framed Roger Rabbit, 1988) svedl dohromady dvojici netradičních hrdinů – až do morku kostí drsné soukromé očko v podání výtečného Boba Hoskinse a kresleného králíka Rogera, na kterého kdosi ušil boudu. Během závěrečné projekce snímku Mrtví muži nenosí skotskou sukni (Dead Men Don’t Wear Plaid, 1982) Carla Reinera v neděli 23. srpna od 15.30 (sál Johna Garfielda) můžete zkusit spočítat, kolik noirů, ze kterých je poskládána tato svérázná pocta se Stevem Martinem v roli detektiva Rigbyho, znáte a taky kolik už jsme jich během tří ročníků Noir Film Festivalu uvedli…

Inscenace Leni s Vilmou Cibulkovou

DSC_5974Vilma Cibulková poctila svojí návštěvou 1. ročník festivalu a letos se vrátí s velkou grácií. V rámci doprovodného divadelního představení Leni zazáří v roli  „dvorní režisérky“ Adolfa Hitlera Leni Riefenstahl. Původní slovenská hra autorské dvojice Valerie Schulczové a Romana Olekšáka pojednává o fiktivním setkání legendárního moderátora Johnnyho Carsona, jehož The Tonight Show Starring patřila třicet let k nejsledovanějším talkshow v USA, a režisérky, která si vybudovala kariéru na základě filmů na objednávku Třetí říše. Mimořádné představení inscenace Leni Divadla v Řeznické, které je partnerem našeho festivalu, se na hradě Křivoklát uskuteční v pátek 21. 8. ve spilce hradního pivovaru (sál Johna Garfielda). Vstupenky v rozmezí cen 150 Kč (Noirový pas) / 250  Kč (platba do 21. 7.) / 300 Kč je možné rezervovat na e-mailu martina@noirfilmfestival.cz.

Československý noir

zdejsoulviLoňská programová sekce věnovaná noirovým stopám v naší národní kinematografii zahrnovala Vávrův snímek Krakatit, v němž hlavní úlohu inženýra Prokopa ztvárnil Karel Höger. Legendární český herec bude výraznou tváří letošního výběru československých, respektive českých filmů. Diváci jej na Křivoklátě budou moci vidět ve výjimečném snímku Václava Kršky Zde jsou lvi (1958), retrospektivně vyprávěném dramatu o důlním inženýrovi, který byl kvůli negativnímu posudku poslán na venkov, kde po neuposlechnutí jeho rady dojde k tragédii. V expresivně laděném snímku si Höger zahrál po boku Dany Medřické. V televizní inscenaci Sám proti městu (1974) režírované Jaroslavem Dudkem se Höger pro změnu představí jako podivínský doktor Salt, který coby detektiv-amatér pátrá po svojí zmizelé pacientce. Ve filmu herecky sekundovaly Jana Štěpánková a Hana Maciuchová. Druhá jmenovaná v roli letošní festivalové patronky křivoklátskou projekci filmu osobně uvede. Výběr doplní jedna z klasických filmových detektivek Petera Schulhoffa s hereckou dvojicí Rudolf Hrušínský-Radoslav Brzobohatý, Vrah skrývá tvář (1966).

Orson Welles

Orson Welles, 1951 by Jane BownLetošní rok je ve znamení oslav díla velkého a zneuznaného filmového génia Orsona Wellese, od jehož narození uplynulo 6. května 100 let. V říjnu si svět rovněž vzpomene a tichou vzpomínkou uctí jeho úmrtí před třiceti lety. Po celém světe se odkaz Orsona Wellese, režiséra jednoho z přelomových děl světové kinematografie Občana Kanea (1941), připomíná řadou retrospektivních přehlídek a poct. Festival v Cannes, který startuje tento týden, zařadil do prestižní sekce Cannes Classics uvádějící klenoty světové kinematografie v jejich restaurované podobě hned dva Wellesovy tituly: zmiňovaného Občana a k tomu Dámu ze Šanghaje. U nás více než desítku jeho režijních počinů během března a dubna uvedlo pražské kino Ponrepo a pozadu nezůstaneme ani my. Program letošního ročníku obohatíme o minisérii jeho mistrovských noirových děl včetně Cizince (1946), Dámy ze Šanghaje (1948) a Doteku zla (1958). K tomu navíc na festivalu proběhne přednáška, v níž jeden z dramaturgů, Milan Hain, návštěvníky zasvětí do Wellesova enigmatického díla a jeho komplikované, nonkonformní osobnosti.

Francouzský film noir

quai-des-orfevres-1947-06-gDramaturgie Noir Film Festivalu cíleně poukazuje na různé podoby fenoménu filmu noir. Ať už v rovině žánrových hybridů a intertextových hříček či v oblasti noirových tendencí v ostatních národních kinematografiích. V loňském ročníku jsme do programu zařadili tři britské noiry a letos v tomto dramaturgickém kroku budeme pokračovat sekcí věnovanou francouzskému filmu noir. Dva tituly budou reprezentovat období francouzské kinematografie analogické k zlaté éře klasického filmu noir ve 40. letech. Oba snímky jsou dnes považovány za francouzskou klasiku a oba jsou spojeny se jménem téhož režiséra: Henriho-Georgese Clouzota. Jeho Havran (1943) vykazuje pro film noir příznačnou tísnivou atmosféru prostoupenou paranoiou a strachem, které mezi obyvateli jednoho maloměsta vyvolá série anonymních dopisů. Nábřeží zlatníků (1947), za které Clouzot získal v Benátkách cenu za režii, je detektivním příběhem o kabaretní zpěvačce, bohatém podnikatelovi a žárlivém manželovi. Dvojici filmů doplní a režisérskou personou s hollywoodským filmem noir propojí další francouzská klasika, heist film Rvačka mezi muži (1955), který ve svém nuceném evropském exilu natočil Američan Jules Dassin.

Pocta Johnu Garfieldovi

john-garfield-1946Březen byl měsícem, ve kterém se připomnělo i narození Johna Garfielda, tragického hrdiny klasického hollywoodského období. Ještě předtím, než svět objevil Jamese Deana, s jehož odmítavým postojem vůči autoritám a životním přístupem „live-fast-die-young“ se ztotožňovala soudobá generace adolescentů (ale i generace následující), měl Johna Garfielda, jedinečnou postavu éry 40. let. Garfield byl ikonou bouřících se mladých mužů z nižší (dělnické) společenské třídy, z jejíhož prostředí vycházela řada noirových protagonistů toužících po americkém snu. Tragičnost jeho postavy spočívala nejen ve filmových rolích, které ztělesňoval – např. v noirech Pošťák vždy zvoní dvakrát, Nikdo nežije věčně, Humoreska, Tělem a duší, Síla zla, The Breaking Point nebo He Ran All The Way – ale i v jeho vlastním osudu. Levicově smýšlející herec byl totiž jednou z obětí mccarthyovského honu na čarodějnice. Dlouhodobý stres a nátlak, který na něj byl veřejností vyvíjen, vedl společně s fyzickým vyčerpáním k jeho předčasné smrti v devětatřiceti letech, kdy ho v jeho newyorském bytě postihl náhlý infarkt. Garfieldovým skonem Hollywood ztratil velký herecký talent, jeho odkaz však zůstal nesmrtelným. Poctu osobnosti tohoto mimořádného herce složíme i my, a to ve zvláštním uvedením jednoho jeho snímku.

Pocta Joan Crawford

Joan Crawford23. března uplynulo 110 let od narození jedné z největších ženských hereckých hvězd zlaté éry klasického Hollywoodu Joan Crawford. Rodačka z texaského San Antonia začínala jako tanečnice v divadelních společnostech a k filmu se dostala už v němé éře. Od roku 1925 byla smluvní herečkou studia MGM, které ji stylizovalo do rolí tvrdě pracujících žen, jež v době hospodářské krize u diváckého publika silně rezonovaly. Její sláva však na konci 30. let postupně slábla a nový dech nabrala až v polovině 40. let, kdy se v americké kinematografii dostal ke slovu film noir. Velkým comebackem Joan Crawford byla Mildred Pierce (1945), kde oživila svůj typ ženy-matky-dříčky a za který získala svého prvního Oscara. K němu v dalších letech přidala další dvě nominace: za noirově laděnou studii psychicky labilní ženy ve filmu Posedlá (1948) a za snímek Sudden Fear (Náhlý strach, 1952) pojednávající o (ne)dokonalé vraždě zámožné manželky à la Pojistka smrtiPosledně jmenovaný, v níž jí hereckými partnery byli Jack Palance a Gloria Grahame,  jsme v rámci Pocty Joan Crawford zařadili do letošního programu Noir Film Festivalu. Z dalších noirů, v nichž se herečka objevila, je třeba jmenovat i Humoresku (1946), kde ji sekundoval John Garfield, mužská herecká hvězda, které letos rovněž složíme poctu. K výrazným snímkům pozdní fáze kariéry Joan Crawford bezpochyby patří zásadní milník westernového žánru Johnny Guitar (1954), v níž jí soupeřkou byla Mercedes McCambridge, a hororově laděný psychologický portrét rivalského vztahu dvou zestárlých sester s názvem Co se vlastně stalo s Baby Jane? (1962), ve kterém poměřila síly s kdysi též hvězdnou Bette Davis.

Programové sekce NFF 2015

secretKalendář se nám přehoupl do nového roku a třetí ročník NFF je pomalu za dveřmi. Za osm měsíců, přesně mezi 20. a 23. srpnem, se zase uvidíme mezi hradbami královského hradu Křivoklát. Mysteriozní atmosféra hradního prostředí půjde ruku v ruce s gotickými filmy noir, které budou tvořit jádro jedné z letošních programových sekcí. Odlehčovat ji naopak budou noirové parodie. Divácky vděčné budou jistě uváděné remaky noirových filmů a na své si přijdou všichni příznivci Orsona Wellese, jemuž bude věnována výběrová retrospektiva. Hereckými ikonami, kterým letos vzdáme poctu, budou Joan Crawford a John Garfield. Tradiční místo už na festivalu mají projekce HBO a české/československé noiry. Pohled odjinud bude letos z Francie. Názvy jednotlivých titulů budeme odtajňovat postupně během jara, tak nás nezapomeňte sledovat na našich sociálních sítích (na Facebooku a na Twitteru).

Long Goodbye

_MG_5368Milí noiroví přátelé,
Noir Film Festival 2014 je již, bohužel, minulostí, a tak mi dovolte, abych touto cestou poděkoval zejména všem obětavým členům festivalového týmu, vstřícné správě hradu, skalním příznivcům, kteří nás podpořili zakoupením noirového pasu, a v neposlední řadě samozřejmě i našim partnerům, jejichž štědré podpory si nesmírně vážíme a bez níž by tento atmosférou nabitý festival nikdy nespatřil světlo světa.
Chci vám popřát spoustu úžasných filmových zážitků a věřím, že se ve

ČESKY | ENGLISH